JDEME A JEDEME SPOLU aneb OBRAZOVÁ ZPRÁVA Z ČINNOSTI CENTRA PARAPLE, autoři: Jan Frank, Tomki Němec, Martin Salajka, Veronika Souralová, Tomáš Šipka. 6. ledna 2011 si nenechte ujít besedu o Centru Paraple moderovanou Vladimírem Krocem. Hostem bude prof. MUDr. Pavel Pafko a další významné osobnosti.Besedu bude hudbou prokládat dívčí flétnové kvarteto Saruling.
Je to výstava fotografií zachycující lidi na vozíku a jejich přátele, fotografií zachycujících lidskou blízkost, vzájemnou oporu, úsilí o překonání hranic vlastních možností, radost z vítězství odvahy a vůle…
V jednom okamžiku se schováni ve vyhřátém autě prokousáváte prudkým deštěm kdesi na devadesátém pátém kilometru, v další vteřině už nevidíte nic, slyšíte jen skřípějící pneumatiky a prudkou ránu. Verdikt je nemilosrdný – poranění míchy zasáhne každý týden do života čtyř lidí v České republice. A může se to stát během sportu, nebo doma, kdekoli. Čtyři oběti týdně – to je docela velké číslo, že? Přesto si vlastně ani nevybavíte, kdy jste naposledy „vozíčkáře“ viděli – jsou někde mezi námi, ale možná víc skrytí, než by si přáli.
Ačkoli jsou například olympiády a sportovní aktivity tělesně postižených samozřejmou součástí života vyspělého světa, Česká republika tomuto tématu stále ještě nedokáže zcela bezprostředně pohlédnout do očí. Minulá éra všechno „jiné“, a tělesně či duševně postižené nevyjímaje, odsouvala ze svého zorného pole a je teď na nás, abychom těm, kteří jednoduše v několika vteřinách neměli dost štěstí, dokázali bez falešné lítosti věnovat svou pozornost.
Centrum Paraple se rozhodlo pomáhat alespoň některým – zabývají se těmi, kteří ochrnuli po poranění míchy a jsou upoutáni na ortopedický vozík. Centrum Paraple jim pomáhá najít cestu dál – vyrovnat se s novou a obtížnou životní situací, zlepšit psychický i fyzický stav, dosáhnout co největší soběstačnosti a nezávislosti a vrátit se k rodině, přátelům, do školy, zaměstnání a sportu.
Centrum Paraple
Na počátku devadesátých let minulého století měl Zdeněk Svěrák společně se Svazem paraplegiků sen – založit centrum, kde získají vozíčkáři po poranění míchy pomoc a podporu v nelehké životní situaci. Sen se jim splnil v říjnu roku 1994, kdy společně založili Centrum Paraple, informační, poradenské a rehabilitační centrum pro klienty po poranění míchy. Za 16 let existence Centrum Paraple pomohlo více než třem tisícům lidí ochrnutým po poškození míchy vyrovnat se s novou životní situací, zlepšit fyzický a psychický stav, dosáhnout co největší soběstačnosti a nezávislosti, vrátit se do svého přirozeného prostředí a získat předpoklady ke společenskému a pracovnímu uplatnění. Součástí pomoci je také podpora rodiny klienta, aby se co nejlépe přizpůsobila vzniklé situaci a snížilo se její psychické, fyzické i ekonomické zatížení v souvislosti s péčí o postiženého člena.
Z původní budovy sídlištních jeslí v pražských Malešicích se v průběhu let a díky darům lidí a firem podařilo vytvořit moderně vybavené Centrum Paraple, které svými službami pomáhá najít cestu dál.
Od roku 2010 je Centrum Paraple obecně prospěšnou společností. Zdeněk Svěrák je prezidentem správní rady, která je garantem účelného nakládání s dary lidí a firem.
Sbírkový účet Centra Paraple č. 932 932 932/ 0300.
Malá reportáž z besedy o Centru Paraple

| je 6.1. 2011 19.10 a schyluje se k začátku besedy |

| "Milí hosté, vítám Vás na dnešní besedě k výstavě Jdeme a jedeme spolu. Dnes bude všechno jinak. Nebudeme obdivovat kompozice snímků, ani zjišťovat, jakou technikou byly vyfoceny. Dnes nám tu fotografie navozují atmosféru Centra Paraple - ukazují činnosti, které se v něm odehrávají a které pomáhají lidem na vozíku žít normálním životem." "Slibovala jsem vám povídání s prof. Pavlem Pafkem. Ten se na poslední chvíli z neodkladných důvodů omluvil a my tedy pro vás máme překvapení. Ano, přivítejte potleskem prezidenta správní rady Centra Paraple pana ... |

| Zdeňka Svěráka! Zároveň vítam ředitelku Centra paní doktorku Alenu Kábrtovou a moderátora Českého rozhlasu Vladimíra Kroce. Uf, to je hvězdná sestava, klepou se mi z toho kolena. Je nejvyšší čas předat mikrofon... Vlastně mikrofon nemám, tak předávám slovo..." |

| Na úvod pás slov o Centru a jeho proměnách v čase: |

| takto vypadalo v roce 1994 |

| a takto vypadá dnes (velkou zásluhu na tom má i firma Trigema -míní dr. Kábrtová) |

| A pak se povídalo o všem možném. O divadle, obecenstvu, filmové inspiraci a třeba i původu některých slov. |

| Ááá, saruling. Co to znamená, nemá nikdo z nás potuchy... |

| Je to prosté: saruling v indonéštině znamená flétna! A holkám hrají pěkně - všechny čtyři. |

| a beseda se ubírá dál... |

| někdo vyrušuje, že slavný fotografe, Pepo Ptáčku... |

| obecenstvo napjatě poslouchá... |

| skoro pořád se směje a nikomu se nechce do domů. Ale čas běží a oficiální část se blíží ke konci... |

| Ale večer nekončí. Dobré pohoštění a neformální povídání. Na fotografii Heřman Wolf a Miroslav Doležal vypráví o svých cestách za sny. Tentokrát to bude putování do Říma a protože tam vedou všechny cesty, jistě tam snadno dorazí... |

|
čas se dá využít i pracovně - starosta města Roztoky Jan Jakob ale nejdůležitejší je dobrá nálada, |

| třeba fotografka a malířka Lucie Suchá už se směje předem při představě své nastávající výstavy v Galerii |

| pěkně si ji vyfotim, ať mám fotku při vytváření upoutávky na výstavu... |

| pan Kroce rozesmál dokonce jeho vlastní portrét .... |

| "Mladá paní, nechcete si ten obraz zakoupit? Hodnota uměleckých děl stoupá!" |

| Fotografie fotografa. Martin Salajka - jeden z autorů výstavy -se Zděňkem Svěrákem. |

| Manželé Rejdovi. Paní Rejdová byla také čas odkázána na unvalidní vozík a Centrum ji hodně pomohlo. |

| Péťa Vydra. kamarád z cest po Východě |

| A jak večer pokračoval, lidé poseděli, popovídali, sdělili si novinky a odcházeli... Jistě už se nemohou dočkat další výstavy. Jaká bude? Když se řekne Uzbekistán... a budou se křtít nové knihy. Dokonce dvě. |

| Obligátní foto na závěr. Ale někdo tu chybí... |

| Jsme komplet. Ano, ten to byl, ten to všechno způsobil! Marcel Soural. |

| Jsme komplet. Ano, ten to byl, ten to všechno způsobil! Marcel Soural. |
Foto Martin Salajka, Petr Vydra, Roman Suk, Veronika Souralová

Vytvořil